SVJ Praha 1

Milí sousedé,

končí další rok nového tisíciletí, vánoční atmosféra vstoupila do našich domovů i životů, a já věřím, že většina z nás tento adventní čas využívá ke vzpomínkám na své blízké, k zamyšlení nad tím, co jsme v uplynulých měsících prožili, co nás čeká v příštím roce, i co nám přinášejí dny, kdy vzpomínáme na Ježíšovo narození.

|

Pro mě osobně byl tento rok obdobím zásadního rozhodnutí a životního zlomu. Přinesl mi výzvu, kterou jsem přijal a díky níž se nyní na vás obracím jako starosta Prahy 1. Tato výzva ale přede mě postavila nutnost ukončit aktivní podnikání ve firmě, kterou jsem vybudoval, a jíž jsem věnoval řadu let svého života. A takové rozhodnutí není nikdy lehké.

Pomalu končí první měsíc, kdy se naplno věnuji řízení naší městské části, kdy se seznamuji s úřadem a zjišťuji, jak velké množství práce před námi stojí. Věřím ale, že s týmem, který se mnou přišel na radnici a vytvořil její nové vedení, vše zdárně zvládneme.

Hned po nástupu jsme nařídili na radnici personální, procesní a interní audit, abychom tak položili základy k jednomu z našich hlavních cílů, a tím je rychlost, odbornost a vstřícnost úřadu. Dosáhli jsme jednoznačné politické shody na tom, že naše radnice musí být otevřená, že je třeba urychleně realizovat její modernizaci a přechod na efektivní manažerské řízení, aby se stala skutečným servisem pro občany i podnikatele.

Ze své vlastní zkušenosti i z diskusí s vámi vím, že bolavým místem je nedostatečná informovanost ze strany radnice. Naším dalším cílem je proto vytvořit perfektní informační systém, který bude občanům a podnikatelům poskytovat přehled o službách, jež jim nabízíme, o dokumentech, které si musí pro řešení své konkrétní situace přinést na úřad, aby jako dosud nemuseli vystát jednu frontu dvakrát až třikrát, ale třeba také o tom, kde bude omezeno parkování, kde se bude stavět apod. Chceme zkrátka, abyste věděli, že tu jsme skutečně pro vás, a že se na nás můžete spolehnout.


Vážení občané,
přeji vám co nejkrásnější prožití vánočních svátků, hodně radosti, kterou během nich rozdáte svým nejbližším a přátelům, a do nového roku hodně zdaru. Petr Hejma, starosta Městské části Praha 1

Vaše redakce

Nevíte si rady ? Zeptejte se Sdružení správců a SVJ domů Prahy 1

Naše společenství vlastníků má 15 členů, avšak dva z nich ostatním způsobují různé problémy. Když na schůzi neprosadili své, podle názoru ostatních mylné názory na některé pasáže stanov společenství, jednoduše z jednání odešli. | Přitom jsme jako vlastníci povinni svolat do určitého termínu ustavující schůzi společenství, jak nám ostatně ukládá novela zákona č.72/94 Sb. Musí být členy našeho společenství vlastníci všech bytů v domě? A jak přimět některé vlastníky bytů k účasti na shromáždění, na které pozveme notáře?

Společenství vlastníků vzniká přímo ze zákona a ten bychom měli respektovat všichni. Pokud však máme vytvořeny, respektive splněny zákonné podmínky, není třeba účasti všech členů společenství na ustavující schůzi. K účasti na ní nelze donutit žádnými prostředky. Povinností člena není účastnit se ustavující schůze.

Jak postupovat v případě, když se v domě nachází neukázněný nájemník, který permanentně porušuje večerní klid či pořádek v domě?

Ať je majetkový a právní stav v domě jakýkoliv, vždy lze přivolat hlídku Městské policie nebo Policie ČR, která by měla sjednat pořádek. Obě tyto instituce, spolu s obecním úřadem, mají rovněž pravomoc udělovat osobě, která porušuje zákony, příslušné sankce. Hrubé porušování dobrých mravů v domě nájemcem a osobami, kteří s ním byt užívají, je výpovědním důvodem ve smyslu § 711 odst. 1, písm. c Občanského zákoníku. To platí pouze pro vztah majitel domu (bytu) a nájemce bytu. Tento právní nástroj nelze využít tam, kde jeden vlastník jednotky obtěžuje svým chováním ostatní vlastníky jednotky. Zákon č. 72/1994 Sb. ve svém § 14 říká, že „zasahuje-li vlastník jednotky do práva ostatních vlastníků jednotek takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a nesplní povinnosti uložené rozhodnutím soudu, může soud na návrh společenství nebo na návrh některého z vlastníků nařídit prodej jednotky“. Tedy pokud by chování vlastníka jednotky dosahovalo takové intenzity, že by zasahovalo do práv ostatních vlastníků, pak by se tito vlastníci (popř. společenství) mohli obrátit na soud.


Poradna: Mgr. Petr Mikysek, člen výboru
Sdružení správců a SVJ domů Prahy 1
tel.: 224 222 368, fax: 224 222 370
sdruzeni@splisty.cz

Vaše redakce

KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Ing. Petr Hejma, kandidát ODS na starostu městské části Praha 1

Není nadto si na vlastní kůži ověřit, jak je to vlastně s vyžitím našich nejmenších přímo v centru Prahy. A já k tomu mám tu nejlepší příležitost.

|

Moje dvouletá dcerka Anička je velmi čiperná, a proto když s ní neodjedeme na víkend do přírody, máme s manželkou co dělat, abychom ji v centru aktivně zabavili. Proto podnikáme pravidelné průzkumy hřišť a testujeme si je. Ze všeho nejradši má Anička Petřín. Nejenom proto, že na jeho úpatí bydlí její babička, ale také proto, že se tu dá v zimě báječně bobovat a sáňkovat, a jen co se země ohřeje a sejde sníh, jsou tam dětem k dispozici houpačky, kolotoč, a od nedávné doby něco, co dcerce, a věřím, že i mnoha dalším dětem, udělalo opravdu velkou radost – malé domečky se stolečkem a židličkami, pro malé hospodyňky dokonce i malý sporáček. A tak jsme jednu, už jaro věštící neděli vyhověli dcerčině přání vydat se na Petřín na ty „klásný domecky“. Šli jsme svou obvyklou trasou přes Karlův most na Kampu. Jen co Anička zmerčila tamější malé hřišťátko, rozeběhla se k němu. Jaké však bylo její zklamání, když narazila na zamčenou branku. „Nejde to dovnitř, hřiště je asi nemocný,“ usoudila, ale nakonec se spokojila s vysvětlením, že se ještě párkrát vyspí a bude si moci vyzkoušet, co všechno tam bude hezkého, až v červnu skončí celková rekonstrukce. Na své zklamání zapomněla v momentě, kdy o kousek dále na Petříně zahlédla své milované domečky. Mou pozornost však upoutalo něco zcela jiného. Na houpacím zvířátku, určeném pro malé děti, seděl čtrnáctiletý výrostek a dalším třem svým vrstevníkům dokazoval, co pružina vydrží. Další se mezitím vydrápal na střechu jednoho z domků, aby pak předvedl volnou sestavu v jízdě po podrážkách se skokem dolů. Dopadl těsně vedle asi tříletého drobečka, který se stejně jako Anička přišel potěšit s novou atrakcí. Naštěstí mi nedalo moc práce partu výrostků přesvědčit, že si zřejmě herní plochu popletli, a ať ji přenechají těm menším. Proč naštěstí? Uvědomil jsem si, že jsem také nemusel narazit na partičku jinak celkem slušných kluků. Co kdyby byli agresivnější a měla by s nimi „vyjednávat“ mladá maminka? A snad právě proto, že si dali domluvit, mě napadlo, že se sem možná nepřišli vyřádit s cílem něco ničit, ale jen proto, že sami nemají k dispozici pro svůj věk potřebné hřiště. A to ještě nebyl mému divení konec. Domky si, byť se vší slušností, přišli prohlédnout také pejskové. Asi je moc nezaujaly, a tak jen zvedli nožičku a vykonali své, bohudík jen malou loužičku. Kolemjdoucí maminka odevzdaně konstatovala, že je to, bohužel, na denním pořádku. Navíc si prý v noci dělají z domků výtržníci soukromou hospodu. Svěřila se mi také s tím, že když zavolala linku 156, tak jí operátor Městské policie sdělil, že než by tam dojeli, tak výtržníci stejně utečou, takže tam ani nepojedou. Proč se vlastně tak obšírně svěřuji se zkušenostmi, které má pravděpodobně valná většina otců a matek? Na rozdíl od nich budu mít pravděpodobně možnost něco s tím udělat. Nechtěl bych zakazovat chov psů v Praze, ani zavírat malé či větší rošťáky. Vážně ale budu přemýšlet o tom, jak vyčlenit z městského rozpočtu peníze nejen na ploty kolem hřišť pro ty nejmenší, ale zejména na hlídače. Dříve narození si jistě pamatují, že to není žádná nová, ani převratná myšlenka. Myslím si, že i pejskaři by pochopili, že jejich miláčci by si neměli dělat z hřišť záchodky, vždyť většina z jejich majitelů má nebo měla děti. Chápu, že souběžně by i psům měla být vyhrazena plocha, kde by se zase oni mohli p r o b ě h n o u t . Více myslet se musí také na sportovní vyžití teenagerů. Jakékoliv pochopení si v tomto směru nezaslouží jen vandalové, feťáci a opilci.

Vaše redakce

Petr Hejma: Diskreditační kampaně založené na lžích se nebojím

Svým novým lídrem na starostu Prahy 1 do podzimních komunálních voleb zvolila na konci ledna ODS podnikatele Petra Hejmu, který by měl v případě volebního úspěchu ODS nahradit ve funkci stávajícího starostu Prahy 1 Vladimíra Vihana. |

V krátké době po zveřejnění, že jste se stal lídrem kandidátky ODS Prahy 1, zahájila politická strana Věci veřejné v čele se svým předsedou Jaroslavem Škárkou proti Vám diskreditační kampaň. Co na to říkáte?

„Věci veřejné se zřejmě mé kandidatury na starostu zalekli, a tak se mě pokoušejí „odstavit“ lživými informacemi o mé osobě, rodině a podnikání. Rozhodně mě tím ale nezastraší, všechna obvinění zmíněné strany a pana Škárky se nezakládají na pravdě, což lze jednoduše prokázat. Na předsedu strany Věci veřejné podávám trestní oznámení pro pomluvu a také příslušnou žalobu na ochranu osobnosti. Pan Škárka totiž vystupuje zároveň jako redaktor časopisu Pražan, měsíčníku strany, a neobtěžuje se jako novinář ověřováním údajů. Na všechna další obvinění jsem připraven konkrétně a fakticky reagovat. Nehodlám se však snižovat k podobným metodám politického boje. Dobrý politik by se měl o přízeň voličů ucházet férovým způsobem a především prezentací toho, co už sám dokázal a chce dokázat, nikoliv házením špíny na druhé a nepravdivými informacemi o svých konkurentech. Doufám, že podobné lživé kampaně neodradí slušné lidi od účasti ve volbách.“

Jste prý prověřován Policií České republiky kvůli podezření z hospodářské trestné činnosti.

„To je fáma. Vybudoval jsem prosperující společnost zaměřenou na rozvoj realitních projektů a za celou dobu svého podnikání jsem se žádného hospodářského deliktu nedopustil.“

Neustále jste ovšem osočován za údajně velmi výhodný pronájem sportovní haly Brumlovka a posléze výhodnou koupi pozemků okolo Brumlovky v Praze 4. Vašeho bratra Jana, někdejšího místostarostu Prahy 4, prý stála právě Brumlovka politickou kariéru, odvolání z funkce místostarosty.

„Tak to rozhodně není a nebylo. Můj bratr Jan nebyl nikdy z funkce místostarosty Prahy 4 odvolán. Nařčení ze střetu zájmu ze strany opoziční US-DEU ohledně prodeje pozemků okolo Brumlovky se ukázalo jako nepravdivé a bude mít ještě dohru. Bratr své volební období řádně dokončil. Pozemky jsme kupovali za jejich tržní hodnotu.“

Věci veřejné vás v této souvislosti napadají za to, že na těchto pozemcích nedodržujete územní rozhodnutí a vyrůstá zde něco úplně jiného, než bylo povoleno.

„Budujeme přesně to, co jsme slibovali. Bylo vydáno pouze jediné územní rozhodnutí na výstavbu polyfunkčního centra Brumlovka, které nebylo nikdy změněno. Projekt je uskutečňován plně v souladu s tímto územním rozhodnutím. Je kombinací dvou administrativně obchodních budov a sportovního centra Nová Brumlovka o rozloze zhruba 6000 metrů čtverečních, které v současné době vzniká na místě původní haly Brumlovka a bude dokončeno na jaře příštího roku. Jde o jedno z největších sportovně-rekreačních center na území Prahy.“

Nájemníci domu v Havelské 21 si na stránkách časopisu Pražan stěžují, že jste jako člen výboru družstva nájemníků, které dům spravuje, neřešil problém údajné zvýšené spotřeby vody v jejich domě.

„Opět jde o účelové zneužití tohoto problému ze strany Věcí veřejných, přestože jde o jednoduchou záležitost. V uvedeném domě se reálně začala měřit spotřeba vody a to po výměně nefunkčního vodoměru pro celý dům. Do té doby Pražské vodovody a kanalizace fakturovaly odběr pouze na základě odhadu. Po instalaci nového funkčního vodoměru byla následně naměřena reálná spotřeba vody, která byla vyšší oproti dřívějšímu paušálu. Po reklamaci této skutečnosti ze strany nájemníků jsme věc nechali prošetřit, žádný únik vody zjištěn nebyl. Jde tedy pouze o reálnou a objektivně měřenou spotřebu vody ze strany nájemníků, za což nemohu nést osobní zodpovědnost.“

Věci veřejné také tvrdí, že jste prostřednictvím své firmy čerpal neoprávněně státní dotaci a zároveň připravil město Mariánské Lázně o 3,8 miliónu korun při výstavbě bytového domu Kolonáda.

„Je to absolutní lež. Město Mariánské Lázně bylo tímto nařčením ze strany Věcí veřejných pobouřeno a okamžitě reagovalo oficiálním prohlášením, podepsaném místostarostou Zdeňkem Králem, v němž popřelo, že by naší společnosti byla poskytnuta dotace na výstavbu bytového domu Kolonáda a investor město připravil o 3,8 miliónu korun. To je jasný důkaz, že Věci veřejné mou osobu obvinily lživě.“

Co chcete v Praze 1 a jejím fungování oproti stávajícímu vedení radnice Prahy 1 změnit ?

“Pokud ODS volby vyhraje, rád bych navázal na to dobré. Ale nejen to. Chtěl bych daleko více naslouchat občanům a řešit jejich problémy, více komunikovat se všemi konstruktivně smýšlejícími politickými stranami, které se nebojí více pracovat a méně se pouštět do politického hašteření, které by jen ubíralo síly kvalitní péči o městskou část a její obyvatele. Hodlal bych také získat co nejvíce rozpočtových i mimorozpočtových prostředků, a to včetně těch ze strukturálních fondů Evropské unie.

Vlasta Hlušičková

Existujeme

Na žádost Pražanu, časopisu opoziční strany Věci veřejné v Praze 1, jsem jeho redaktorům poskytl kratičké povídání o našem Sdružení správců a společenství vlastníků jednotek domů (SVJD). Jsem proto velice udiven jejich počínáním, neboť v únorovém čísle Pražanu na vyžádaný příspěvek přicházejí s tvrzením, jakoby SVJD a jeho třináctiletá činnost neexistovala.

|

Jak známo, původní sdružení správců, nyní rozšiřované také o Společenství vlastníků jednotek domů v městské části Prahy 1, působí bezmála od roku 1993, kdy bylo ministerstvem vnitra akreditováno jako občanské sdružení. Pomáhali jsme zejména správcům obecních domů, jichž bylo více než 250, v jejich tehdy dosti průkopnické činnosti, neboť problémů nejrůznějšího druhu byla spousta. Bez aktivní spolupráce s příslušnými odbory Městské části Prahy 1 bylo jejich řešení často nemyslitelné. A není tomu jinak ani nyní, kdy vzhledem k privatizaci bytů funguje již více než 260 Společenství vlastníků jednotek, které získáváme k aktivní spolupráci v zájmu spokojenějšího života v naší městské části. To znamená, že i nadále je naše spolupráce s „městem“ nezbytná, a nechybí nám ani vůle podle aktuální situace spolupracovat rovněž s opozicí, rozumí se konstruktivní.

Jestliže další kritika redakce Pražanu míří na místopředsedu našeho sdružení ing. Petra Hejmu, musím tohoto muže obhájit i na tomto místě, protože si za ta léta spolupráce vážím jeho aktivní spolupráce.

Svou poradenskou bezplatnou pomoc i nadále poskytujeme a rozšiřujeme prostřednictvím našeho kontaktního centra Praha 1, Opletalova 22, tel.: 224 222 368. Obracet se na nás můžete také elektronickou cestou na e-mail: sdruzeni@splisty.cz. Po domluvě termínu každého rádi uvítáme osobně a poskytneme potřebné rady a případnou pomoc. Rovněž nabízíme zprostředkování kontaktu s naším právním poradcem Mgr. Petrem Mikyskem.

Ota Kotík,
předseda Výkonného výboru SVJD na Praze 1

Vlasta Hlušičková

Ing. Petr Hejma

Praha 1 nesmí být jen pro turisty

V minulých dnech jste byl zvolen leaderem ODS Prahy 1 do podzimních komunálních voleb, z čehož zároveň plyne, že Vás ODS bude navrhovat na post starosty této městské části. Jak využijete Vaše zkušenosti z působení ve Sdružení správců a společenství vlastníků domů Prahy 1?

|

„I tato má dvanáctiletá práce v tomto občanském sdružení mi dala možnost seznámit se s nejrůznějšími problémy, které občany v naší městské části trápí. Stala se zároveň významným zdrojem podnětů, nápadů a připomínek, které v případné roli starosty naší městské části určitě využiji“.

Které to podle Vás jsou? A jak dlouho vlastně na Praze 1 žijete?

„Na Praze 1 jsem se narodil, a od té doby tu šestatřicet let žiji a také tady podnikám. Mám tedy přehled o tom, co se v této čtvrti děje, jak se mění, registruji obyčejné trampoty života v této městské části. Jak s úsměvem říkám, začalo to tím, že jsem jako malý zakopával o díry v chodnících, chyběla mi hřiště... Totéž prožívala má žena, která se narodila na Malé Straně. A naše dvouletá dcera je vděčná za každý plácek, kde se může vyřádit. Právě využití volného času dětí a jejich vzdělání je velkou prioritou.”

Nedostatek hřišť a díry v chodníku jsou jistě zneklidňující z pohledu dítěte, ale co zneklidňuje možná budoucího starostu?

„Pochopitelně vedle bydlení také doprava, parkování, bezpečnost, svízele s bezdomovci, občanská vybavenost. Ubývají zde malé krámky, mizí provozovny služeb na úkor obchodů se sklem a suvenýry. Vždyť nemůžeme brát v potaz pouze turisty, ale je třeba především zajist spokojenost stálých obyvatel.”

To je sice hezké a občané Prahy 1 by vám jistě zatleskali, ale jak by jste otázku občanské vybavenosti řešil?

„Obec je největším vlastníkem nebytových prostor a pravděpodobně tomu bude i nadále. Podle mne je to správné, protože výnosy z pronájmů jsou významným zdrojem peněz, který by si měla obec chránit, aby je mohla zpětně investovat do infrastruktury a dalších investičních výdajů, aby naše městská část vzkvétala. Přestože jsem pravicově smýšlející, a nerad zasahuji do samoregulace trhu, tak bych velmi rád vyvolal diskusi, zdali by občané v souvislosti se zvýšením kvality bydlení uvítali, aby vzniklo více malých krámků se sortimentem pro denní potřebu. Tyto obchůdky by mohly vzniknout na méně lukrativních místech mimo hlavní třídy, kde tržní nájemné nedosahuje takové výše.”

Vlasta Hlušičková

Spor o deregulaci pokračuje

Poslanci budou znovu jednat o zákonu o nájemném, neboť jim senátoři vrátili předlohu, která byla ve sněmovně schválena těsně před Vánoci. Senátorům se nelíbí, že by se po roce 2011 mohlo nájemné i v bytech s volným nájemným snížit na takzvané obvyklé nájemné. Senát však souhlasí s tím, aby se v bytech s regulovaným nájemným zvyšovala činže od ledna 2007 do roku 2010 v průměru o 14,2 procenta ročně.

|

Zákon předpokládá, že od ledna roku 2007 by se takzvané deregulované nájemné zvyšovalo čtyři roky po sobě tak, aby v roce 2010 činilo pět procent z ceny bytu, s výjimkou Prahy 1 (2,9%), Prahy 2 (3,65%) a Prahy 6 (4,6%). V některých případech by majitelé mohli dát nájemníkovi výpověď z bytu i bez přivolení soudu. Zpřísnit by se měly i podmínky pro přechod nájmu bytu. Téměř znemožněn by měl být přechod nájemní smlouvy k bytu na druhy a družky.

Poslanci mohou prostou většinou schválit senátní verzi zákona, pokud by chtěli schválit svoji zákonnou předlohu, potřebují k tomu většinu 101 hlasů. Z dosavadních diskusí ve sněmovně vyplývá, že to se jim asi nepodaří, takže pokud by měl zákon projít, zřejmě by se přiklonili k senátní verzi. U Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku totiž leží kvůli deregulovanému nájemnému žaloba na Českou republiku, kterou podalo zhruba tři tisíce majitelů domů.

Vaše redakce

Nevíte si rady ? Ptejte se !

Naše společenství vlastníků obhospodařuje dva domy, z nichž každý má více než desítku bytů. Po různých dohadech a rozporech jsme došli k názoru, že by bylo mnohem lepší a efektivnější, aby každý z domů měl svůj výbor. Je-li to technicky možné, jak máme postupovat?

|

Režim společenství vlastníků se řídí zákonem č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. Společenství tedy vzniká ze zákona a vlastníci jednotek nemají na výběr, zda společenství založí či nikoliv. Společenství vzniká v každém domě, vlastníci jednotek se tedy nemohou dohodnout, že pro dva domy budou mít jen jedno společenství či naopak. Dále platí, že každé společenství má své orgány, stanovené rovněž zákonem. Jedním z nich je výbor společenství, a zde rovněž platí, že každé společenství musí mít svůj výbor. Jediné, na čem se vlastníci jednotek dvou či více domů mohou dohodnout, je společná správa domů.

Je prodej bytů do osobního vlastnictví možný pouze tehdy, pokud byt koupí všichni nájemníci v jednom domě či vchodu? Jak se postupuje v případě, že se objeví jeden či více nájemníků, kteří nebudou mít zájem o koupi?

Dům je rozdělen na jednotky a v první fázi je vlastník domu vlastníkem všech jednotek a je na jeho rozhodnutí, zda a kolik jednotek v domě prodá. V případě domů ve vlastnictví města Prahy se tento postup řídí Zásadami pro prodej bytů v domech ve vlastnictví hl. m. Prahy ( viz www.praha1.cz), podle nichž platí, že byty se prodají těm nájemcům, kteří projeví zájem, a ostatní neprodané jednotky zůstanou ve vlastnictví obce a nájemce zůstane nájemcem.

Jako vlastníci bytů jsme povinni ze zákona svolat do určitého termínu ustavující schůzi společenství. Musí být členy společenství vlastníci všech bytů v domě? A jak případně přimět k účasti na schůzi ty vlastníky bytů, kteří dali najevo, že se ustavující schůze, na níž zveme notáře, nemíní zúčastnit?

Pokud jste jako vlastníci bytů splnili všechny zákonné podmínky, není třeba účasti všech členů společenství na ustavující schůzi a účast nelze vynucovat žádnými prostředky. Povinností člena není účastnit se ustavující schůze.

Zakoupením bytu do osobního vlastnictví jsme se domnívali, že výrazně ušetříme náklady na bydlení, a proto nás rozsah povinností, které požaduje společenství vlastníků v domě, poněkud překvapil. Máme přispívat poměrně značnou částkou na fond oprav. Jejich výše se nám zdá neúměrná a tak bychom rádi znali práva a povinnosti vlastníka bytu, a výši částky, jíž musíme jako vlastníci bytu přispívat na různé opravy domu. Kdo o tom rozhoduje?

Seznámíte-li se zákonem o vlastnictví bytů, najdete pasáže o právech a povinnostech vlastníků jednotek i spoluvlastnické vztahy k budovám. Jako vlastník se podílíte na správě domu, provozu a opravách společných částí podle svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Velikost tohoto podílu na společných částech domu je dána poměrem podlahové plochy bytu k celkové ploše všech nebytových jednotek v domě. Výši záloh na náklady spojené se správou domu si určují vlastníci bytů na základě usnesení shromáždění tak, aby zálohy kryly předpokládané náklady údržby. K přijetí takového usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných. Mnohdy se členové společenství vlastníků ať mylně nebo oprávněně zamýšlejí nad tím, zda náklady na různé opravy odpovídají skutečnosti, a kde mají záruku, že práce byly provedeny v dohodnutém rozsahu. Těmto a různým dalším nejasnostem či dokonce podezřením lze jednoduše předejít tím, že předávání dokončených prací na opravách (např. společných prostor domu atd.) nebo rekonstrukcí domu by se v každém případě měl zúčastňovat kvalifikovaný zástupce společenství vlastníků.

Náš syn se v naší domácnosti zdržuje přibližně 40 kalendářních dnů v roce, neboť studuje v Liberci, kde je v podnájmu, a tam rovněž platí zálohy za služby, podobně jako v našem bytě. Můžeme v tomto případě požádat správu domu při ročním vyúčtování služeb o určitou slevu?

Existují služby, které musí nájemce nebo vlastník bytu hradit v každém případě. Jsou však možné určité výjimky, kde je možné platby v případě nepřítomnosti omezit, například při odvozu odpadků, spotřebě pitné vody, pokud je dodávka zajištěna průběžně a v bytě není instalován vodoměr. Nezbytným předpokladem úspory na ceně poskytovaných služeb však je zásada, že nájemce či vlastník bytu řádně a včas ohlásí správě domu nepřítomnost konkrétní osoby v bytě. Výjimky z plateb se v žádném případě netýkají poskytování televizního signálu a údržby společné televizní antény a čištění komínů.

Vaše redakce

Sdružení správců: pokračujeme dál...

V souvislosti s privatizací bytů v obecních domech vypověděla Městská část Prahy 1 některým členům Sdružení správců obecních domů Prahy 1 mandátní smlouvu, další z nás jsou v očekávání věcí příštích.

|

Bez ohledu na to se na základě dvanáctiletých zkušeností výkonný výbor Sdružení domnívá, že i po další privatizaci může Sdružení dobře fungovat, byť i v poněkud změněných podmínkách. Proto se nemění organizační struktura Sdružení, naopak vyzýváme bývalé i nadále fungující správce obecních domů i těch, které byly komplexně zprivatizovány, aby ve Sdružení setrvali a aktivně se do práce Sdružení zapojili.

Ke spolupráci srdečně zveme funkcionáře Společenství vlastníků zprivatizovaných bytů, neboť máme společné poslání, totiž vzájemně si radit a konkrétně si pomáhat při řešení nejrůznějších problémů, které vznikají nebo mohou v budoucnu vznikat ve vzájemných vztazích mezi vlastníky bytů, ostatními nájemci, majitelem domu, případně správcovskými firmami.

Sdružení a jeho výkonný výbor může být v tomto smyslu užitečným partnerem, neboť má k dispozici zkušené právníky, ekonomy i další odborníky, kteří jsou ochotni pomoci radou i skutkem.

Dr. Ota Kotík předseda Sdružení správců a SVJ Prahy 1

Vaše redakce

Místopředseda Sdružení správců a společenství vlastníků domů Prahy 1 Petr Hejma

Lepší je spolehnout se na odborníky

Vzhledem k pokračující privatizaci bytů a domů na Praze 1 roste počet společenství vlastníků, která musejí noví majitelé domů a bytů zakládat ze zákona. Již v rozhovoru na toto téma jste v prosincovém čísle Staropražských listů konstatoval, že jejich fungování není příliš jednoduché, už proto, že se správou domů a bytů neměli dosavadní nájemci prakticky žádné zkušenosti. Zlepšila se už situace?

|

„Ukazuje se, že většina společenství vlastníků, pokud sama nemají ve svých řadách právníka, by se měla obrátit o pomoc na erudovanou kancelář, která jim se splněním všech podmínek, vyplývajících ze zákona, kvalifikovaně pomůže. Předpokladem je ustavení zodpovědného výboru, zpravidla tříčlenného. Pokud v domě nejsou všechny byty zprivatizovány, což není žádnou výjimkou, zůstávají ve vlastnictví obce, která se tudíž stává jedním z členů společenství vlastníků, a to s podílem, odpovídajícím velikosti vlastněné bytové plochy, a v některých případech i členem výboru. Nyní je obec ve více než čtyřech stovkách společenství vlastníků jednotek. Zajistit její operativní účast na členských schůzích, případně jednáních výboru, bude velmi obtížné, což může činnost společenství komplikovat.”

Mezi lidmi je poměrně dost rozšířen názor, že koupí-li si byt, nejen se vyhnou následkům deregulace nájemného, ale dokonce se jim náklady na bydlení, s výjimkou služeb, sníží.

„Takové lidi, bohužel, může čekat poměrně velké vystřízlivění. Společenství vlastníků dříve, než stanoví příspěvek do fondu oprav, by mělo střízlivě posoudit faktický stav domu a stanovit, v jaké časové posloupnosti a kolik peněz bude třeba na opravy. Nedělejme si iluze o tom, že vlastníci privatizují byty v domech, které by nebyly svým způsobem zchátralé, někdy až zdevastované. Po vypracování investičního plánu si pak stanoví výši příspěvku do fondu oprav. A pak mohou s údivem zjistit, že pokud nechtějí, aby jim dům obrazně řečeno spadl na hlavu, mohou do tohoto fondu ve skutečnosti platit více, než je dnešní regulované nájemné. Zákon o vlastnictví bytů říká, že pokud dohoda neurčuje jinak, nesou vlastníci jednotek náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu.”

Co mohou společenství vlastníků dělat, pokud se sice dohodnou na míře investic, ale nemohou dát okamžitě dohromady potřebnou sumu peněz?

„Pokud se dohodne sto procent vlastníků jednotek, mohou využít úvěrových zdrojů. Za ně však každý z členů společenství ručí do výše svého spoluvlastnického podílu.”

Protože se setkáváme na počátku roku, v němž budou občané volit své zástupce nejen do Poslanecké sněmovny a částečně do Senátu, ale konají se i komunální volby, co byste spoluobčanům Prahy 1, a to nejen vlastníkům bytů, popřál?

„Zmíním se jen o volbách komunálních. Přál bych si, aby zastupitelstva všech měst a obcí, nejen Prahy 1, přistupovala k řešení problémů a řízení města bez emocí, preferovala skutečnou práci ve prospěch občanů i města, dávala před ideologizací problémů přednost konstruktivní spolupráci všech, kteří mají zájem, aby město fungovalo a lidem se v něm dobře žilo. Jako místopředseda Sdružení, podnikatel i občan jsem se už aktivně podílel na řešení některých problémů Prahy 1 a chtěl bych v tom i nadále pokračovat. Netajím se tím, že bych se chtěl podílet na řízení města jako člen pravicově konzervativní strany.”

Mám tomu rozumět tak, že budete kandidovat v Praze 1?

„Ano, již jsem se rozhodl, v podzimních komunálních volbách kandiduji za Občanskou demokratickou stranu.”

Vlasta Hlušičková

Místopředseda Sdružení správců a společenství vlastníků domů Prahy 1 Petr Hejma vzkazuje:

VAŠE STAROSTI NA NAŠE BEDRA

Velmi záhy po zahájení privatizace na úze­mí MČ Prahy 1 se začala ustavovat bytová družstva nájemníků, ne­- boť to byla cesta, jak od obcí koupit do svého vlastnictví celý dům. Lukrativní to bylo zvláště v případech domů, kde byly k dispozici nebytové prostory, které se daly finančně výhodně pronajmout. Mnozí členové družstev si však velmi rychle uvědomili, že nová situace, v níž se ocitli, znamená poměrně náročnou starost o provoz domů, což bylo mnohdy nad jejich síly. Nejinak tomu bylo i na Praze 1 a tak v roce 1993 vzniklo občanské Sdružení správců obecních domů, v němž se sdružilo více než devadesát malých správcovských subjektů, právě zejména družstev nájemníků. S jakým cílem?

|

„Bylo to skutečně zejména proto, že jednotlivá družstva si mnohdy nevěděla se svým novým postavením správce domu rady, a tak jejich vedení hledalo pomoc, kde se dalo. Ustavit Sdružení pak bylo jen logických vyústěním toho, jak si vzájemně pomoci. Vždyť až dosud se o domy staraly bytové podniky, i když na kvalitu jejich péče je lépe raději nevzpomínat. Každý nájemník obecních bytů to poznal na své vlastní kůži. Původní činnost Sdružení tak byla zaměřena na pomoc při profesním zkvalitnění vedení správy domů, ale snažili jsme se samozřejmě pomáhat i při řešení obecných problémů souvisejících s bydlením.”

Pokud vím, odkoupit celé domy od Městské části Prahy 1 se podařilo jenom několika desítkám družstev nájemníků, neboť byla schválena nová koncepce privatizace, a to přímý prodej jednotlivých bytových jednotek nájemníkům. Jak na tuto skutečnost reagovalo Sdružení?

„S tím, jak se z nájemníků stávají vlastníci bytových jednotek, musejí řešit nejen vlastní provoz domů, ale zejména zcela nové problémy, o nichž dosud většina z nich měla jen mlhavé tušení, totiž vznik společenství vlastníků bytových jednotek ze zákona, a s tím je spojena spousta problémů. Obrazně bych to přirovnal k situaci, kdy si chce někdo založit firmu, a to se vším, co k tomu patří, od legislativních až po finanční otázky. A protože i v této situaci chce Sdružení novým majitelům bytů pomoci, nabídla nově vzniklým společenstvím vlastníků spolupráci. Původní Sdružení se tak transformovalo. Má k dispozici tým odborníků, složený z právníků, ekonomů, ale i techniků, kteří jsou připraveni bezplatně poradit ve všech oblastech spojených nejen s privatizací bytů i domů, ale i s následným praktickým provozem.”

Není tajemstvím, že privatizace bytového fondu na Praze 1 se dle názoru některých občanů vleče a mnozí občané této městské části se netají obavami, zda bude vůbec pokračovat, a navíc podle dosavadních pravidel, i po komunálních volbách. Kolik vlastně bytů je v současnosti na Praze 1 určeno k privatizaci?

„K odprodeji je na území Městské části Prahy 1 více než 5500 bytových jednotek. Zaslaných nabídek na koupi bytu je zatím 3400, téměř 3000 kupních smluv už bylo schváleno, jen o 200 méně smluv je nejen podepsáno, ale byty jsou už zaplaceny. A podle mých informací, pokud se po volbách nezmění složení koalice, měla by být dosavadní pravidla privatizace bytů zachována.”


Veškeré informace o činnosti Sdružení lze získat na telefonním čísle 224 222 368 nebo na emailové adrese sdruzeni@splisty.cz, své dotazy mohou zájemci o jakoukoliv pomoc týkající se privatizace bytů v Praze 1 směrovat také na redakci Staropražských listů, případně na webovou adresu www.splisty.cz.

Vlasta Hlušičková