Vaše starosti

Kočky nenosí kapesník

Každý z nás zná ten nepříjemný pocit, když mu při rýmě teče z očí a z nosu, kýchá, a jeho nerozlučným společníkem je kapesník. | Mnohého jistě překvapí, že navlas podobné stavy mohou mít i naši kočičí mazlíčci. Kočičí rýmu může mít na svědomí několik příčin, spojení několika virů, bakterie chlamydie, nebo druhotné bakteriální infekce. Přijímá-li vaše kočka potravu ve stejném množství, na jakou je zvyklá, nemá teplotu, silný výtok z nosu a očí, nekýchá, nemá problémy s dýcháním, tak není důvod k panice. Stačí čumáček a oči dle potřeby otírat. Ale i při malé počínající rýmě v případě, že máte v domácnosti více zvířat, raději pro všechny případy „kočičího pacienta“ v rámci možností izolujte. Pokud by ovšem nastala situace, že by se stav zhoršoval, výtok by byl intenzivnější až hnisavý, nebo by malá rýma neustupovala delší čas, to znamená, stala by se chronickou, pak je opravdu nezbytné, abyste navštívili svého veterináře, který odborně stanoví diagnózu a zahájí případnou léčbu. Nicméně lidová moudrost praví, že neléčená rýma trvá týden, léčená sedm dní. Nevíme sice, zda to platí i pro kočky, ale co víme jistě, že stejně jako lidé, ani kočky pravděpodobně na rýmu neumřou.

Vaše redakce

To nemá logiku III.

Psi v práci

Tiskové agentury vydaly zprávu o tom, že v USA dovolují majitelé firem svým zaměstanancům, aby si do práce brali své čtyřnohé mazlíčky. | Má-li zaměstananec v práci pejska, někdy i zapomene, že má nižší plat či opomíjí další výhody. I některé firmy u nás pejska zaměstnancům povolují. Minimálně to má ten efekt, že do těchto provozoven nelezou nepohodlní lidé, kteří se většinou psů bojí. Ale že by se náš pracující dal takhle oblafnout?

Ach, ta výslovnost

V televizi šel pořad, v němž se lidí ptají na význam slov. To, že lidé některé termíny vůbec neznají, natož jejich význam, nebo si je pletou, není sice nic chvályhodného, ale je-li člověk zaskočen někde na ulici, nastoupí-li tréma či momentální výpadek paměti, lze to omluvit. Ale je tu ještě jeden zlozvyk, lépe řečeno nevzdělanost, a to je nedbalá výslovnost. A tak kolem nás jede džikulík, vyjdeme na balgón, jdeme na počtu... O tom, že by lidé slyšeli správnou výslovnost z televize či rozhlasu, zvláště soukromých stanic, si můžeme nechat zdát. A vlastně, vadí to vůbec někomu?

Pomník

Ve Vrchlického sadech se nachází pomník osvoboditelů - rudoarmějec spolu se slovenským partyzánem ve vášnivém objetí. K tomu zničený podstavec, z něhož byla odstraněna pamětní deska děkující sovětským osvoboditelům. Cizinci si toto monstrum fotografují, protože tak velké homosexuály asi nikde jinde nemají. Podstavec bývá navíc často polepen plakáty. Posledním hitem je nápis červeným sprejem přes celý podstavec, aby prezident uznal právo na registrované partnerství. Nyní probíhají úpravy parku v okolí, a tak by možná neškodilo, kdyby tento pozůstatek totalitních časů nenáp

Vlasta Hlušičková

To nemá logiku II.

Najděte obecního dlaždiče

Nikdo z nás si nemohl nevšimnout, jak se zastupitelům Prahy 1 daří vracet do ulic centra Prahy krásnou dlažbu s ornamenty a tím odstraňovat ošklivé asfaltové chodníky. Bohužel, ne každý si tohoto bohulibého skutku váží. | Kostička vedle kostičky se ztrácí nebo poškozuje, ať už to způsobí nedbalost dělníků z přilehlých staveb anebo vandalismus. A tam, kde nejdříve schází jen jedna kostka, tam jich časem chybí víc, a postupně se v těch krásných opravených chodnících objevují stále větší a větší díry. Co takhle zavést funkci obecního dlaždiče, který by procházel ulicemi s kolečkem písku, dlažebními kostkami a spravoval a spravoval. Jistě by se to vyplatilo.

Někteří jsme si rovnější

Letošním hitem odborů životního prostředí prakticky v celé Praze se staly tabulky na parkových cestičkách, které lakonicky oznamují, že cesta se v zimě neudržuje, a to i na místech, kde jsou cesty pravidelně prohrnovány a posypávány. Vysvětlení je jediné. Alibismus před odpovědností za případný úraz či jinou škodní událost. Tento luxus si ovšem nemohou dovolit majitelé domů ani společenství vlastníků. Ti by za neudržovaný chodník draze zaplatili.

Mrazy za to nemohou

Není skoro dne, aby někde v Praze neprasklo vodovodní potrubí. A velké novinové titulky okamžitě svádějí vinu v první řadě na mráz, a jen tak mimochodem se objeví zmínka o tom, že pražský vodovodní řád je starý desítky, a někdy i více než stovku let. A uvědomíme-li si, jak vypadala doprava na sklonku 19. století a kolik těžkých mechanismů s koly se dnes nad stejnými trubkami žene, není divu, že praskají. Jak známo, vodovodní řady vesele praskají i v létě. Pak už by asi bylo záhodno, aby se pražská radnice zamyslela nad tím, jak by asi vypadala Praha olympijská, kdyby se pražskými ulicemi valily proudy vody. Ostatně, mohli bychom to vydávat za originální vodácký kanál.

Vlasta Hlušičková

Nejen člověk může uklouznout

Náledí je všeobecně nebezpečné, kvůli němu přibývá dopravních nehod, v nemocnicích v zimním období praskají ve švech oddělení ortopedie a chirurgie. A nejen ty pro lidské pacienty. Také veterinární kliniky mají vyšší příjem pacientů s úrazy způsobenými právě náledím, a to zejména psů.

|

Nejčastěji se úraz přihodí při vyběhnutí psa ze vchodu domu. Pes neočekává kluzký povrch, velmi snadno uklouzne, a může si způsobit poranění končetin, odřeniny, pohmožděniny či tržné rány.

Tomu lze velmi snadno předejít, pakliže svému čtyřnohému příteli ukážeme, že se nachází na kluzkém povrchu. Na rozdíl od člověka nehazarduje a nehraje si na hrdinu, ale dává si pozor a našlapuje velmi opatrně.

Náledí tak pes může zvládnout sám, s čím se však sám vyrovnat nemůže, je sůl i další posypové látky, které mu leptají tlapky. Proto je třeba po každé zimní vycházce psa vždy pečlivě prohlédnout, a to nejen tlapy, ale i uši, ocas, břicho, končetiny, i když je pravda, že tlapkám je třeba věnovat stálou pozornost a největší pečlivost. Nejlépe uděláte, když psům vystříháte dlouhou srst mezi prsty, protože se v ní může zachycovat sníh, led a chemikálie, které mohou způsobit značné problémy třeba tím, že do krve rozedřou již tak solí podrážděnou pokožku. Rad, jak psí packy ošetřit, je mnoho, v každém případě je třeba tlapky po návratu z vycházky umýt teplou vodou a natřít vhodnou mastí, ale třeba i dětským olejíčkem.

V zimě však psům hrozí i další nebezpečí, které je velmi nenápadné, protože s kluzkým povrchem silnic, ale i chodníků, nesouvisí bezprostředně. Totiž nemrznoucí směsi do aut, které řidičům tak často při doplňování přetékají. Psům nesmírně voní, velmi jim chutnají, a tudíž přitahují jejich pozornost. Tato směs je prudce jedovatá, už požití malého množství má pro psa fatální následky - poškodí mu ledviny, naruší činnost centrálního nervového systému a leckdy způsobí i zástavu dechu. Pouhých několik lžiček znamená pro psa jistou smrt, proto dávejte v zimě větší pozor na to, k čemu váš pes čichá, a co se chystá ochutnávat.

-zv-

To nemá logiku

Pytlíky i pro občany?

Všichni jistě známe stojany s koši a sáčky na psí výkaly. Dnes už je používá většina pejskařů a nejsou pouze výsadou centra metropole, ale jsou rozmístěny po celé Praze. To však neřeší výkaly pána tvorstva. | Denně se totiž může každý přesvědčit o tom, kolik našich spoluobčanů kálí a močí do křoví, ke stromům, do průchodů. Buď pod vlivem alkoholu a nebo jen z toho důvodu, že v případě nutkavé potřeby není kam jít. Netýká se to totiž, jak by se zdálo, jen bezdomovců, opilců a lidí bez společenských a morálních zábran, mnohdy lze vidět vykonávat svou už bolestnou potřebu i dobře situované úředníky, podnikatele, distinguované dámy...

Co by ti všichni za nějaké pytlíky v situaci, v níž se ocitli, asi dali. Ale dosti legrace. Centru Prahy zoufale chybí větší množství veřejných záchodků. Nehledě na etické problémy takto zoufalých lidí a čistotu, mohou být lidské exkrementy mnohdy bakteriálně nebezpečnější než výkaly psí.

Městský kamerový systém

Městský kamerový systém je bezesporu velmi dobrá věc, která se už mnohokrát osvědčila v boji proti kriminalitě. Před více než rokem byla nainstalována kamera také na křižovatce Senovážné náměstí, Opletalova a Bolzanova ulice. Většina obyvatel to kvituje s povděkem, až na několik nespokojených, obývajících první patra v Opletalově ulici. Firma, která kamerový systém instalovala, jim totiž vedla kabel přímo prostředkem oken, čímž všem „zpestřila“ výhled. Paradoxem je, že před Jeruzalémskou ulicí kabel přechází na druhou stranu k parku, kde nikomu nevadí a nijak neruší. Navíc nic technicky nebrání tomu, aby tudy vedl už od oné křižovatky. A tak lidé zase musí bojovat s byrokracií, tupostí a nezájmem, psát stížnosti a domáhat se svých práv.

Každý máme svého potkana

Podle tamtamů Městské hygienické stanice je centrum města postiženo nezvanými hosty, přemnoženými potkany, již od pohledu zjevy nepříjemnými. O tomto nadělení se ostatně může přesvědčit každý z nás při výšlapu třeba na Staroměstské náměstí, v parcích u Hlavního nádraží, u Jindřišské věže, potažmo při špacíru ulicí Vodičkovou, Lazarskou, Mosteckou, i v dalších ulicích, dokonce v pravé poledne. Tuhle se jeden „macek” plížil i kolem Informačního centra Městské části Prahy 1.

Prostě hrůza, však také pan starosta temné rejdy těchto samozvanců komentoval slovy, že je to nedůstojné, když jdou lidi centrem a před nimi běží potkan.

Výstižná slova, avšak po nich by měly následovat chlapské činy v podobě celoplošné deratizace. Letos sice město pro tento účel vyčlenilo dva milióny korun, ale patrně to je stále na tu záplavu málo. Ostatně ruku na srdce. Pamatujete si ještě někdo, kdy se na našem obvodu naposledy uskutečnila celoplošná deratizace?

Přetékající popelnice

Nerudovská otázka, na níž však musíme hledat odpověď i dnes, a snad i častěji než v dřívějších dobách. Navzdory píli našich popelářů jsou celoročním problémem permanentně přeplněné popelnice. Zvláště na konci každého týdne, kdy se velká většina obyvatel Prahy vrací ze svých víkendových pobytů a v rámci úspory za poplatky za odpad v obcích, kde mají chaty, přivážejí je do Prahy.

V zásadě nelze oponovat, protože odpad, který byl vyroben za pobytu v Praze se nahromadí i na venkově, ale to se přece nevztahuje na vyřazené a již se nehodící objemné věci typu matrace, které byly na chalupách vyměněny za nové. Buďme proto k sobě a svému okolí ohleduplnější, a než naložíme již nepotřebné přebytky na vozík za auto, zapřemýšlejme, jestli není jiná možnost likvidace. Naši sousedé mají nárok na místo v popelnici stejný jako my, a argument, že se to může hodit nějakému bezdomovci, nepořádek na ulici neřeší.

-op-